Výcvik jezdce
7. 4. 2011
Výcvik jezdce
Pokračování důležitého výcviku ,jak pro koně ,tak pro jezdce.
Věk jezdce
- výcvik jezdce může začít ve věku 11 - 12 let
děti mladší 11 let
- mohou zvládnout techniku jízdy na koni, ale nejsou dostatečně fyzicky vyspělé
- první zkušenosti při jízdě na ponících nebo při voltižním výcviku
osoby starší 35 let
- mohou se naučit jezdit na koni, ale hranice jejich pokroku je již poněkud omezena
Základní výcvik
lonž
- získání rovnováhy, důvěry v koně, přizpůsobení jezdce pohybům koně
- k dispozici nákrční řemen
základní výcvik
- osvojení se jezdeckých pomůcek, pobídek
- seznámení se zákl. jezdeckými povely a úkony
- vytvoření souladu mezi koněm a jezdcem
- dosažení uvolněnosti
- získání základů správného sedu a vedení koně
- zvládnutí zákl. chodů koně, jednotlivých ruchů a zákl. cviků na jízdárně
Pomůcky jezdce
- přirozené - pomůcky holeněmi, rukama (otěže), sedem a hlasem
- umělé - bičík a ostruhy
pomůcky holeněmi
- stisk holeně › pobídka k většímu posunu stejnostranné zadní nohy vpřed
- tlak holení začíná koleny a je zesilován prošlápnutím pat až k použití ostruh
- stejný tlak obou holení › rovný pohyb koně
pomůcky otěžemi
- otěže přijímají, vedou a kontrolují pohyb (energii, impuls)
- klidná a na rovnováze jezdce nezávislá ruka
- kontakt ruky jezdce s hubou koně
zásada: jezdec pracuje s otěží vždy ve spolupráci s pobízejícími pomůckami holení a sedu
vydržující otěž
- při působení sedem a holení kůň zesílí přilnutí (napětí v otěžích)
- jezdec tomuto tlaku ve své ruce odolává tak, aby koni nebránil v daném pohybu, jezdec hledá tento kontakt co nejjemnější
zadržující otěž
- při spolupůsobení pobídky sedem a holení ruka působí tam a zpět
- jakmile jezdec působí jen rukama, je to pouze tahání za otěže, které nemá žádný účinek, maximálně se projeví, že kůň má větší sílu
povolující otěž - musí být zachován kontakt ruky jezdce s hubou koně
pomůcky sedem
- působení vahou jezdce
- přenesení váhy na jednu stranu: větší zatížení jedné sedací kosti a silnější našlápnutí do třmenu
- využití v obratech
chyba: naklánění těla jezdce na stranu: výsledek - opačný efekt (jezdec nesedí v ose)
hlasové pomůcky
- k pohybu kupředu: mlasknutí
- při přechodech do nižšího ruchu a do zastavení: tichý sykot
- u přiježděných koní hlas. pomůcky nepoužíváme
- na ostrý tón okřiknutí kůň velmi brzy reaguje
- podle stupně hlasitosti pro něj může být až trestem
- jsou zakázány v drezurních soutěžích
bičík
- držíme ho za horní část zpravidla v ruce, na kterou jezdíme
= nejzákladnější pomůcka při počátečním výcviku koně
ostruhy
- k potrestání koně je použijeme energickým bodnutím za podbřišník
- používáme ostruhy s krátkými krčky (bez koleček)
Zásady první pomoci pro jezdce - všeobecně
- pád z koně › musíme zjistit, zda se jedná o lehký pád a jezdec může pokračovat ve výcvikové hodině, či jedná se o těžký pád a je potřeba zavolat lékaře
lehký pád - např. odřeniny: desinfikovat rány
závažný pád
- při vyražení dechu: silný poklep na záda
- při zapadnutí jazyku: pomoci jeho vrácení do původní polohy
- při zranění končetin: fixovat končetinu
- při poranění páteře: nehýbat se zraněným a rychle přivolat lékařskou pomoc
Práce na kavaletech
- koná se v lehkém (polovičním, stehnovém) sedě jezdce
- těžiště jezdce se posunuje blíže ke kohoutku koně
- tělo je mírně předkloněné, bedra jsou posunutá dopředu, stehna více přitlačená
- ruce uvolněné a důrazně sledují pohyb krku koně
- silné stlačení kolen
Sed jezdce
- musí být klidný, pevný, pružný a musí se přizpůsobovat pohybu koně, aby ho nerušil v hubě a ve hřbetě
- sed přispívá k ovládání koně
Správný sed
rameno - kyčel - pata - v jedné přímce
sedací kosti: spočívají stejnoměrně na sedle
kostrčná kost: na středu sedla
kyčle: jdou kolmo k sedlu
stehna: přiléhají celou vnitřní plochou na sedlo, což je podmíněno dobrým rozevřením stehen v rozkroku
kolena: přiložena k sedlu a nesmějí od sedla odstávat, neboť pak by se jezdec držel lýtky
holeně: visí volně od kolen dolů v lehkém dotyku s koněm a jsou připraveny v čas potřeby na koně zapůsobit
chodidla: opírají se svou nejširší částí o můstek třmenů, paty jsou prošlápnuty a směřují od koně, špičky jsou nad kotníky a směřují ke koni
kříž: rovný, volný a pružný, ne ztrnulý, páteř rovná, prsa vyklenutá, hlava vzpřímená
lokty: jsou v lehkém dotyku s boky, nesmějí však odstávat od těla a také nejsou k němu křečovitě přitisknuty
ruce: nad přední rozsochou, v zápěstí měkké a ohebné
Druhy sedu
drezurní sed ( základní sed )
- hřbet koně nejvíce zatížen
- základem je svislá kolmice, která vede od ucha přes rameno a kyčel až ke kotníku (rameno - kyčel - pata)
lehký sed
- při skákání, jízdě v terénu,...
jiná označení: remontní, odlehčený, terénní, skokový
- jezdí se v sedle skokovém nebo pro všestrannost
- třmeny kratší než u drezurního sedu
dostihový sed
- použití ve cvalu
- zajišťuje úplné odlehčení
- zprvu praktikovaný černošskými jezdčíky v Americe, zvláště Owenem, a v Evropě zavedený proslaveným jockeyem Tod Sloanem v r. 1897 v Anglii
- třmeny kratší
Skokový sed
- tělo je předkloněné v bedrech dopředu
- záda jsou rovná
- hlava je držena vzhůru a hledí vpřed
- váha leží v patách
- ruce posunuty kupředu a dolů po krku
- kolena zůstávají přiložena na sedle
- zkrácené třmeny dovolí kotníkům a kolenům zachytit pohyb při skoku
Práce v terénu
- zkušený jezdec jede první
- obtížnost vyjížďky se řídí podle úrovně nejslabšího jezdce ve skupině
- jezdci jezdí za sebou (rozestupy 3 - 4 m)
- pro koně volíme vhodný terén (měkčí)
- neklušeme a necváláme po tvrdém terénu (např. na asfaltových cestách)
- jezdíme v lehkém klusu a nohy při vysedání střídáme po 200 - 300 m
- ve cvalu jezdíme v lehkém sedu (stehnovém)
- vhodné oblečení - jezdecké, nevýrazných barev, košile, svetry s dlouhými rukávy, jezdecká čepice a boty
- koni usnadňujeme překonávání přírodních nerovností - při stoupání se předkláníme do stehnového sedu,
- při sestupování se zakloníme
- v lese jezdíme po vyznačených cestách a stezkách
- na silnici dodržujeme pravidla silničního provozu
- jezdíme vpravo, ve tmě a za snížené viditelnosti řádně označeni odrazkou a světlem (baterkou)
- prvních a posledních 10 - 15 min vyjížďky krokujeme
- během jedné hodiny ujde kůň v kroku asi 6 km, když při tom klušeme 10 min, bude to 7 km
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář